Čaga, Cordyceps a Reishi – co mají tato zvláštní slova společná?

Možná jste už o nich slyšeli, možná ne, každopádně, si o těchto zvláštně znějících slovech povíme něco víc. O co jde, co se s nimi dělá a jak nám může Čaga sibiřská, Reishi a Cordyceps pomoci?

Nadměrná urbanizace posledních desetiletí výrazně znečišťuje životní prostředí a způsobuje oxidační stres v živých organismech, což se odráží na stále častějších poruchách metabolismu. Oxidační stres vzniká při nedostatku antioxidantů v organismu a jejich doplněním se organismus opět dá do rovnováhy a zabrání poškození buněk volnými reaktivními elektrony. A právě proto je velká poptávka po biologicky aktivních látkách s antioxidanty, které se aktivně hledají v přírodních zdrojích. Je známo, že vyšší rostliny představují výborný zdroj biologicky aktivních látek, tedy antioxidantů. Avšak na základě dostupných studií víme, že dřevokazné houby, tedy ty co žijí na dřevě, jsou jedním z nejlepších zdrojů pro tyto účely a již tisíciletí se používají v tradiční čínské, japonské, vietnamské či korejské medicíně (1).

Cordyceps

Cordyceps je léčivá houba známá také pod názvem Housenka čínská, která parazituje na těla hmyzu, nejčastěji na larvy motýlů. Pochází z Asie a patří do skupiny kapesních hub. Nejrozšířenější je v Himalájích, kde se jí dobře daří díky přízivému prostředí. Cordyceps má hluboké kořeny v tradiční čínské a tibetské medicíně, kdy mu byly připisovány pozitivní účinky na téměř všechny tehdy poznané nemoci (4).

Na základě dnešních studií víme, že Cordyceps má nejsilnější účinky při léčbě chorob jater, ledvin, kardiovaskulárního systému, respiračního, pohlavního i nervového systému. Nepálci ho využívali při léčení průjmu, bolesti hlavy nebo kašle. Je používán při astmatu, revmatoidní artritidě, bronchitidě, tuberkulóze, zvyšuje produkci ATP, zpomaluje stárnutí a také slouží jako antidepresivum. Má vysoký obsah antioxidantů, nenasycených mastných kyselin, esenciálních olejů, vitamínů skupiny B a K, sacharidů či bílkovin. Cordyceps je také známý i díky svým antibakteriálním, anti-mykotickým, protizánětlivým, anti-diabetickým, proti rakovinotvorným, prosexuálním, imunomodulárním a anti-HIV účinkům. Doporučuje se užívat starším lidem nebo sportovcům, protože zlepšuje fyzickou výdrž (5).

Čaga sibiřská (Inonotus obliquus)

Jak i její název napovídá, Čagu sibiřskou nejčastěji najdeme v severních regionech jako je Kanada, Rusko, Sibiř a severní země Evropy. Je to houba parazitující nejčastěji na strom břízy, díky čemuž je bohatá i na složky jako betulin a kyselinu betulinovou. Ty jsou známé svými zdravotními benefity při boji s rakovinou, artritidou, cukrovkou ale také díky anti-mikrobiálním a hepatoprotektivním účinkům (regenerují játra) (1).

Čaga je velmi známá v tradiční medicíně a ve východní Evropě se používá již od 12. století. Připravována byla louhováním, inhalací nebo macerací na výrobu mýdla, které sloužilo jako antiseptikum. V Rusku byla dlouho používána k léčbě nádorů a zánětů. Říká se, že Kyjevský princ se díky užívání čagy zbavil nádoru na rtech. V roce 1955 Zdravotnictví Sovětského svazu zapsalo odvar z čagy do tamního lékopisu za předpokladu, že právě díky její konzumaci v gulazích, se snížil počet případů rakoviny u populace. Také byla používána při léčení poruch trávení jako gastritida a vředy, nebo k prevenci srdečních a jaterních chorob (2).

Ve studii z roku 2021, kde zkoumali různé houby rostoucí v Rusku na bříze, bylo v Čaze sibiřské nalezeno největší množství antioxidantů a antioxidační aktivity. Také obsahuje polysacharidy, triterpeny a polyfenoly, které jsou pravděpodobně zodpovědné za většinu zdravotních benefitů. Její extrakty jsou i dnes velmi rozšířeny zejména v Číně, Koreji, Japonsku, Rusku a Pobaltí právě díky jejím příznivým zdravotním účinkům například na optimální funkci srdce, a díky antibakteriálním, protizánětlivým, antioxidačním a protinádorovým účinkům (1).

Reishi (Ganoderma lucidum)

Hubu reishi môžete v našich atlasoch nájsť pod názvom Leskokôrovka obyčajná. V prírode primárne parazituje na duby, javory alebo na mŕtve drevo. Najčastejšie môže byť spozorovaná na pňoch, spadnutých kmeňoch alebo pri koreňoch živých stromov. Najviac sa jej darí v teplom tropickom klimatickom prostredí ako napríklad v subtropických regiónoch orientu, no je rozšírená na celom svete. Aj keď sa u nás radí k nejedlým hubám, reishi patrí k jedným z najznámejších liečivých húb na svete. Je prirodzene lesklá, veľká a tmavá huba s drevnatou textúrou (3).

Reishi je v tradičnej medicíne používaná už vyše 2000 rokov a pripisujú sa jej rôzne zdravotné benefity. Podľa Štátneho liekopisu Čínskej ľudovej republiky má upokojovať myseľ, zmierniť kašeľ a astmu a tiež sa odporúča pri závratoch, nespavosti, búšení srdca a dychtivosti. Má terapeutické účinky, zvyšuje životnú energiu a posilňuje srdcovú činnosť, zlepšuje pamäť a spomaľuje starnutie (3).
Môže sa priamo konzumovať, no predáva sa aj ako výživový doplnok v prášku, kapsuliach alebo ako čaj, tiež ako vlasové toniká a sirupy. Obsahuje veľkú variáciu bioaktívnych molekúl ako terpenoidy, steroidy, fenoly, nukleotidy, glykoproteíny či polysacharidy. Má nízky obsah tuku a hubové bielkoviny obsahujú všetky esenciálne aminokyseliny. 3 najdôležitejšie a najaktívnejšie zložky sú polysacharidy, peptidoglykány a triterpény. Tie sú známe svojimi protizápalovými, hypoglykemickými, protivredovými, antioxidačnými, antibakteriálnymi, antivírusovými, a imunostimulačnými účinkami, tiež chránia pečeň a žalúdok, regulujú glukózu v krvi a pomáhajú v boji proti rakovine (1).

Co mají tedy tyto houby společného?

Pokud jste se dočetli až sem, určitě už znáte odpověď. Tyto tři léčivé parazitické houby mají bohatou historii v tradiční přírodní medicíně především v Asii, kde se využívaly pro velké spektrum zdravotních problémů. Každá z nich je bohatá na antioxidanty, mají protizánětlivé a antibakteriální účinky a především umí pomoci i při určitých druzích rakoviny. Rovněž jsou výbornými pomocníky při chorobách jater, ledvin, srdce a respiračních onemocnění. Jako u všech přírodních léčiv, i zde platí, že studií je nedostatek a vždy je třeba se před jejich užíváním poradit s odborníky.

Zdroje:
(1) Alexander A Ermoshin et al. (2021) Antioxidant Activity and Chemical Composition of Extracts from Fruiting Bodies of Xylotrophic Fungi Growing on Birch. Journal of Siberian Federal University. Biology. [Online] 14 (3), 339–353.
http://elib.sfu-kras.ru/bitstream/handle/2311/144321/08_Ermoshin.pdf;jsessionid=0BCF015749F207504F5468A50336288C?sequence=1
(2) Géry, A. et al. (2018) Chaga (Inonotus obliquus), a Future Potential Medicinal Fungus in Oncology? A Chemical Study and a Comparison of the Cytotoxicity Against Human Lung Adenocarcinoma Cells (A549) and Human Bronchial Epithelial Cells (BEAS-2B). Integrative cancer therapies. [Online] 17 (3), 832–843.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6142110/
(3) Benzie, I. F. F. & Wachtel-Galor, S. (2011). Genoderma lucidum (Lingzi or Reishi). Herbal medicine: biomolecular and clinical aspects. Vol. 28. CRC Press. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK92757/
(4) Cordyceps, Housenice (video) Lekarnik.online https://www.youtube.com/watch?v=umnXxaFC_Fk
(5) Tuli, H. S. et al. (2013) Pharmacological and therapeutic potential of Cordyceps with special reference to Cordycepin. 3 Biotech. [Online] 4 (1), 1–12. https://link-springer-com.ezproxy.is.ed.ac.uk/article/10.1007/s13205-013-0121-9

Produkty v článku: